Historie Orků Utajovaná legenda Dorelgonských patriotů Atlantey v dávných dobách patřila dvěma druhům: Trolům a Orkům. Zpočátku měli navrch trollové, byli mnohem větší a silnější. Jejich civilizace byla primitivní, plná násilí a uctívání přírodních bohů. Orky používali jako své otroky. Tisíc let trvala tato civilizace. Zatímco trolové zakrněli ve svých honosných sídlech, orkové se stali silnější, rychlejší, chytřejší. Bylo jen otázkou času, než dojde k povstání. Několik pokusů se trolům podařilo potlačit, ale orkové se nevzdávali. Došlo ke krvavé válce, na jejímž konci se role obrátily. Orkové ovládli Atlantey, přeživší trolové se stali otroky. Později byli odsunuti do rezervací, kde mohli žít svobodně a samostatně. Civilizace orků vzkvétala, povstaly tři říše: Dorelský svaz, Teišrach a Niturianská říše rudých orků. Tři rasy, stejné, přesto tak odlišné. Teišrachští orkové žili v souladu s okolní přírodou. Používali jednoduchou magii. Dorelgon s převahou šedých orků se stal centrem vědeckého pokroku a moderních technologií. Nituria se proměnila v despotickou říši s tvrdou a nelítostnou vládou. Bylo tak jen otázkou času, než dojde ke sporům a válce. Dorelgon, hlavní město Dorelského svazu, bylo největším městem orků. Jeho impozantní obranné věže se tyčily do oblak jako připomínka neustálého napětí mezi říšemi. Dorel byl nejmenší říší, ale jeho technická převaha dorovnávala síly. Jejich stroje brázdily moře i oblohu. Dorelané ovšem neprahli po válce. Stejně tak jejich severní soused Teišrach. Zdejší orkové žili v malých osadách. Dorel a Teišrach žili v míru a vzájemné pomoci. Nituranská říše rudých orků byla daleko za mořem. Jejich kontinent byl větší než Dorel a Teišrach dohromady. Rudí byli divokou bojovnou rasou věřící ve svou vlastní nadřazenost. Díky síti špiónů i několika zrádcům se jim podařilo získat plány Dorelských létajících strojů. Postavili obří armádu. Napadli Teišrach. Dorelané však přispěchali na pomoc. Tak vypukla válka trvající desítky let. Válečná mašinérie převálcovala ty, co volali po ukončení války. Krátce po začátku války se nad Dorelgonem, hlavním městem Dorelského svazu, objevila podivná létající loď. Dorelané ji sestřelili v domnění, že jde o Nituriany. Teprve když našli v horách její vrak, pochopili, že před sebou mají návštěvníka z jiného světa. Jediným živým na palubě byl podivný tvor jménem Nekros, který spal v sarkofágu. Válečná rada přikázala vědcům loď prozkoumat. Využít vše, co bude možné k poražení Niturianů. Nekrose nechat prozatím spícího v jeho sarkofágu. Díky lodi Dorelané zdokonalili všechny své technologie. Objevili portály, golemy, nové, rychlejší létající stroje. Bohužel, Nituriané se postupně také dostali k novým technologiím. Válka se tak protáhla na další desítky let. Dorel a Teišrach nakonec zatlačili rudé zpět na jejich území. Tentokrát však pokračovali dál s cílem Niturianskou armádu zcela zničit. Dorelští vědci v honbě za dokonalou zbraní objevili v Nekrosově lodi virus, který jim měl zajistit vítězství. Kor'boilan se však choval jinak, než čekali. Nejen že živé měnil v nemrtvé stvůry, dokonce oživoval i mrtvé. Tito nemrtví měli jediný cíl: zabití živých. Ve chvíli kapitulace Niturie padl Dorel. Teišrach také neodolal. Jen několik tisíc orků včas opustilo obě země. Nový domov našli ve zničené Nituranské říši. Tehdy se objevil Gorn, živoucí Bůh, který sjednotil všechny orky pod praporem Nové Niturie. Jak čas plynul, příběh tří říší se stal jen polozapomenutou legendou. Kněží nového boha, Gorna, pečlivě vymazávali minulost z paměti orků. Stejně jako jim vštípili zákaz všech pokročilých technologií. Nová říše zbudovaná na Niturii byla jedinou společnou říší tří ras orků pod vládou kněží boha Gorna. Přesto se našlo několik odvážných z Dorelgonu a Teišrahu, kteří tajně spřádali plány na návrat do své domoviny. Jen díky jim, jejich odvaze, přežil i tento příběh. Když se pak objevily lodě cizáků, nových obyvatel našich bývalých říší, využili jsme příležitosti k návratu domů. Pro všechny máme ovšem jedno varování. Gorn tam stále je, čeká na novou příležitost...